Nejčastější chyby při setkání s verbální agresí

… aneb, když reagujeme špatně

Verbální agrese nás většinou nezaskočí jen tím, co se říká.
Zaskočí nás také tím, jak rychle ztrácíme pevnou půdu pod nohama.

V jednu chvíli vedeme rozhovor.
A o pár vteřin později už reagujeme způsobem, který situaci spíš zhoršuje, než řeší.

Ne proto, že bychom neuměli komunikovat, ale proto, že jsme v tlaku.
A právě v tom tlaku děláme chyby, které agresi nechtěně posilují.

Pojďme se podívat na nejčastější chybné reakce.

1. Obrana útokemVerbální útok: „Tohle si na mě dovolovat nebudete!“
Obranná reakce: „Podívejte se nejdřív na sebe!“Na první pohled to působí silná a odpovídající reakce.
Ve skutečnosti je to ale eskalace situace.
Co se děje:

• přecházíme do stejného stylu jako agresor
• rozhovor se mění na souboj
• obsah mizí, zůstává jen emoce

Proč je to špatně:
Agrese se tím neutlumí, ale zrcadlí.
Dva lidé v útoku už neřeší situaci. Řeší, kdo „vyhraje“.2. Stažení se a mlčeníReakce: „Radši nic neříkat…“ (ticho, únik, ukončení kontaktu)Navenek vyjadřujeme klid, ale uvnitř cítíme tlak.Co se děje:

• nevyjadřujeme hranici
• dáváme prostor druhému pokračovat
• situace zůstává neuzavřená

Proč je to špatně:
Agresor často vnímá ticho jako souhlas nebo slabost.
A právě proto velmi pravděpodobně bude pokračovat – možná ještě silněji.3. Vysvětlování a obhajování seReakce: ·      „Já jsem to myslel tak, že…“·      „Ono to vlastně bylo jinak…“Důvodem k vysvětlování je situaci uklidnit, ale výsledkem bývá obvykle pravý opak.Co se děje:

• snažíme se „obhájit“
• přebíráme část viny
• zůstáváme v roli vysvětlujícího

Proč je to špatně:
Agresivní komunikace často není o hledání pravdy.Je o tlaku, který se vysvětlováním nesnižuje, ale právě naopak.Vysvětlování často agresora podněcuje k dalšímu útočení.4. BagatelizaceReakce:·      „To nic není.“·      „To nemá cenu řešit.“Snaha situaci „zmenšit“, snížit její dopad, případně svou roli v ní.Ustupujeme před tlakem se záměrem dosáhnout klidu a vyřešení situace.Co se děje:

• popíráme vlastní prožitek a význam situace
• vyhýbáme se konfliktu
• problém zůstává pod povrchem

Proč je to špatně:
Agresor nevnímá hranici a komunikační styl agresora obvykle ještě zesílí.Bagatelizace vypadá jako klidná reakce, ale neřeší situaci a je v podstatě tichým přijetím agresivního chování.5. Snaha zavděčit seReakce: ·      „Dobře, tak to udělám, jak chceš…“·      „Hlavně ať je klid.“Rychlé řešení aktuální situace, ale jen na krátkou dobu.Co se děje:

• ustupujeme bez hranice
• posilujeme chování druhého
• ztrácíme vlastní pozici

Proč je to špatně:
Agresor dostává požadovaný výstup ze situace: „Dosáhl jsem svého.“Právě to vede s největší pravděpodobností k opakování agresivního chování.6. Ironie a sarkasmusReakce: ·      „No to je teda úroveň.“·      „To jste si nacvičil?“Podobně jako v případě obrany útokem je nezbytné si uvědomit, že i sarkasmus je forma útoku, která povede k eskalaci situace.Co se děje:

• maskovaná agrese
• zvyšování napětí
• druhý se cítí napadený

Proč je to špatně:Sarkasmus neřeší situaci, jen ji komplikuje.Dojde k zrcadlení agrese, které často spustí další kolo konfliktu. Co mají všechny tyto reakce společné?Na první pohled jsou různé, ale mají jeden společný základ, a to, že vznikají pod tlakem a bez vědomého řízení situace.V reakci na agresi útočíme, ustupujeme nebo se ztrácíme v obhajobě.Ani jedna z těchto cest ale nevede ke skutečnému řešení situace a rovněž nezabrání, aby se agrese neopakovala.Verbální agrese není jen o tom, co říká druhý.Je o tom, jak rychle nás to vtáhne do reakce, kterou bychom jinak nezvolili.A právě v tom je její síla. Nutí nás hrát hru, kterou jsme si nevybrali.Co dál?Možná jste se v některé z těch reakcí poznali, což je v pořádku. Podobně reaguje je většina lidí.Otázka ale není: „Co dělám špatně?“Otázka je: „Jak reagovat jinak – a přitom zůstat v klidu a pevný?“A právě na to se podíváme v dalším článku, tedy na to, jaké reakce fungují a proč.
Konkrétně, srozumitelně a použitelně v reálných situacích.